Golemův šém

Golemův šém

Rudolf

Termín golem (hebrejsky הגולם) pochází ze staré židovské mystiky. V ní je jím označována umělá, tj. člověkem vytvořená bytost, která je pomocí zvláštního kouzla probuzena k životu. Přestože však člověk je schopen tvořit rozličná díla, není schopen vytvořit nic živého. Život – jako Dar Boží – je člověk schopen předávat pouze reprodukcí. Jako každé přirozené omezení i toto od nepaměti provokovalo lidskou fantasii. Podle starých židovských legend lze důkladným, vytrvalým a upřímným studiem Písma nalézt i způsob, jak oživit uměle vytvořenou bytost. Protože však člověk se ze své podstaty nemůže vyrovnat svému Stvořiteli, zůstává i takovýto výtvor jaksi na půli cesty. Tak i umělá bytost je jen mechanickou napodobeninou živého tvora – nemá vlastní vůli, myšlenky ani city, pouze mechanicky plní pokyny svého pána. Zřejmě proto začala být v židovském prostředí taková bytost označována slovem golem, jež v hebrejštině značí cosi nedokonalého či neúplného.



V židovské tradici byl golem zpravidla z hlíny, uhnětený do zhruba lidské podoby. K jeho oživení byl zapotřebí tzv. Šém, který nepředstavoval vlastně žádnou věc, ale bylo jím Slovo – Boží jméno, zapsané správným způsobem na kus pergamenu či papíru. Ten se pak vložil golemovi do úst.  Vyjmutím Šému zase golem o život přicházel.


V rozmanitých židovských pověstech – zvláště v těch pocházejících ze střední a východní Evropy – je tradováno vícero mudrců, kterým se podařilo oživit golema. Nejslavnější z těchto příběhů je legenda o pražském golemovi. Toho měl údajně „stvořit“ proslulý učenec rabi Jehuda Löw ben Becalel, známý též jako pražský Maharal, který žil na přelomu 16. a 17. století a patřil k nejvýznamnějším židovským učencům své doby. Velkou část svého života pobýval v Praze, kde v roce 1609 zemřel a byl pohřben na Starém židovském hřbitově. Jeho pražské působení spadá do období vlády císaře Rudolfa II. – podivína, ale též milovníka umění a věd, včetně dobové alchymie a hermetismu. Důvod jejich údajného setkání a obsah jejich dlouhého rozhovoru zůstává zahalen tajemstvím.


Golem byl údajně stvořen proto, aby chránil pražské židovské ghetto před pogromy. Některé verze tvrdí, že jej, v době kdy útoky zrovna nehrozily, užíval rabi Löw jako domácího či chrámového sluhu. Během Šabatu rabi golemovi Šém vyjímal, aby dodržel přikázání Zákona. V tento den – v souladu s plánem Stvořitele – golem odpočíval.

12